Hospodářství

Hospodářství země je založeno především na primárním sektoru (zemědělství, vč. lesnictví, a těžba surovin) s orientací na export těchto produktů, ovšem téměř pouze v nezpracovaném (surovém) stavu. Zjednodušeně vzato, tento primární sektor také tvoří přes 50% zdrojů HDP (zemědělství a lesnictví 37,5%, důlní průmysl 14,5%), některé zdroje uvádějí dokonce i více jak 40% podíl zemědělství. Sekundární sektor se podílí na tvorbě HDP cca 14% (ostatní průmysl 6%, energetika přes 8%), terciární sektor cca 34% (doprava, služby, velko- a maloobchod atd., s největším podílem dopravy a telekomunikačních služeb). Z hlediska zahraničního obchodu, v němž podstatnou část tvoří suroviny (vč. tropických dřev) je největším (především exportním) partnerem Belgie (42%), další země EU (hlavně Francie, Finsko, Německo), Jihoafrická republika (největší dovozce do Konga), USA, Zimbabwe (největší odběratel elektrické energie z Konga) a trvale roste zahraničně-obchodní podíl Číny. USA i Evropská unie poskytují Kongu doložky a tarify nejvyšších obchodních výhod. Rovněž se obnovila rozvojová pomoc z prostředků MMF a Světové banky.

Růst HDP

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
1 -15 -4 3,5 6,5 7,5 7,1 6,4 7 5,9 2 7,2

HDP rostl i v letech 2013 (8,5%) a 2014 (9,5%), pro r. 2015 je předpokládán mírný pokles k 9%.

V posledních letech se stabilně zvyšuje objem přímých zahraničních investic, kde významný podíl (co se týče nových investorů) zaujímají investice z Číny a Jihoafrické republiky, a to především v oblasti těžebního průmyslu, energetiky a bankovnictví. Přímé zahraniční investice představují zhruba kolem 25% tvorby hrubého fixního kapitálu.

Zemědělství

(spolu s lesnictvím) je tedy hlavním odvětvím hospodářství, v němž jsou zapojeny cca 2/3 aktivního obyvatelstva. Ze zemědělských produktů tj. rostlinné produkce je třeba uvést především pěstování kávy a kaučuku (současně dvou hlavních exportních plodin), dále se pěstuje čaj, kakaové boby, maniok (také zvaný sladký brambor), kukuřice, podzemnice olejná, bavlna, cukrová třtina, rýže, banánovník (hlavně odrůda banánů na vaření – plantain), palma olejná (výroba palmového oleje). Rostlinná produkce je silně převažujícím sektorem zemědělství.

Se svými asi 80 miliony hektarů obhospodařovatelné úrodné půdy, tato jediná země by mohla uživit téměř třetinu světové populace.

Součástí zemědělství je chovatelství (živočišná výroba), ovšem tento obor nemá zásadní význam, resp. není prioritou zemědělské politiky, i z důvodu přírodních podmínek (rozloha tropického pralesa, mouchy tse-tse), které na většině území nejsou pro chovatelství příliš příznivé, především co se týče velkých hospodářských zvířat (jmenovitě skotu), vyjma východních hornatých oblastí. Chovají se rovněž kozy, prasata, drůbež. V každém případě produkce masa, mléka, vajec apod. není dostačující a musí se dovážet (hlavním dodavatelem je Jihoafrická republika).

V zemi se rovněž nalézá téměř polovina všech lesních porostů Afriky s obrovskou zásobou tropických dřev, hlavně pro průmyslové využití, jako např. eben, afromosia (africký teak), wenge, mahagon, okoumé, iroko, sapelli, kambala, tiama, tola, lifaki, limba, sabal, ovangkol (africký ořech) aj., z nichž řada patří mezi dřeva vzácná. Samotný deštný prales zabírá cca 60% rozlohy země. Lesnictví proto představuje především do budoucna významný obor z národohospodářského i celosvětového hlediska v souladu s politikou trvalé udržitelnosti zdrojů, ke které se hlásí i konžská vláda, s tím spojených investic, služeb atd.

Mapka základních vegetačních oblastí

Vysvětlivky: Foret Equatorial – deštný/rovníkový prales, Savane boisée – lesnatá savana, Savane herbeuse – travnatá savana, Végétation de montagne – horská vegetace

Průmysl

Demokratická republika Kongo oplývá enormním nerostným bohatstvím, a proto důlní (těžební) průmysl je druhým hlavním odvětvím hospodářství.

  • Diamanty (Kasai Oriental, Kasai Occidental, Bandundu, Equateur, Province Orientale), třetí nejvyšší produkce ve světě po JAR a Rusku
  • Zlato (Katanga, Province Orientale, Maniema, Nord-Kivu, Sud-Kivu, Equateur, Bas-Congo)
  • Měď (Katanga)
  • Cín (Katanga, Maniema, Nord-Kivu, Sud-Kivu)
  • Kobalt (Katanga)
  • Mangan (Katanga, Bas-Congo)
  • Coltan/Colombo-tantalit (Katanga, Maniema, Nord-Kivu, Sud-Kivu)
  • Bauxit (Bas-Congo)
  • Železo (Katanga, Kasai-Oriental)
  • Uhlí (Katanga)
  • Ropa (pobřežní oblast v okolí Moandy – Bas-Congo, s ropným terminálem v přístavu Banana, další průzkum je v provincii Bandundu)
  • Metan (jezero Kivu)
  • Ropné břidlice (Bas-Congo)

Dále se zde vyskytují významná ložiska řady dalších surovin, m.j. např. zinku, niklu, uranu (Shinkolobwe v Katanze), olova, kadmia, tungstenu. Dříve se s nadsázkou říkalo, že Kongo je praktickou ukázkou Mendělejevovy soustavy prvků.

  • Gécamines (především měď, kobalt, zinek, uran aj), formálně státní akciová společnost, korporátní subjekt, který společně s dalšími konžskými nebo zahraničními soukromými společnosti sdružuje asi 25 společností akciových nebo s ručením omezeným (v podstatě největší místní těžařský subjekt, řídící většinu těžařské činnosti v zemi).
  • Office des Mines de Kilo-Moto (především zlato), konžská státní společnost
  • MIBA (Société Miniére de Bakwanga – diamanty, především v hlavních nalezištích Mbuji-Mayi a Tshikapa v oblasti obou provincií Kasai), akciová společnost, v níž drží asi ¾ akcií konžský stát a většinu zbytku belgická společnost Sibeka.
  • Tenke-Fungurume (hlavně měď a kobalt), ve vlastnictví zahraničních konsorcií s kapitálem americkým, britským, japonským, belgickým a silně menšinovým domácím kapitálem.

S Čínou byla mj. uzavřena i úvěrová dohoda na objem 8,8 mld. USD, z níž asi 2/3 bude možné čerpat na modernizaci infrastruktury a 1/3 na oživení těžařského průmyslu, přičemž kontrola by měla být svěřena konžsko-čínské smíšené společnosti Sicomines, v níž čínská strana bude držet 32%.

Hydroenergetika

je hlavní součástí sekundárního hospodářského sektoru. Velmi bohatá hydrografie Demokratické republiky Kongo jí dává hydroelektrický potenciál odhadovaný na 100.000 MW, což odpovídá asi 13% hydroelektrického potenciálu celosvětového. Současný instalovaný výkon představuje 2.500 MW, tj. jen 2,5% z celkového hydroelektrického potenciálu, umožňující průměrnou produkci 14.500 GWh, avšak skutečná současná produkce je asi poloviční.

Hydroelektřina představuje asi 96% celkové výroby elektrické energie v Kongu (pouze 4% připadají na elektrárny termální o malých výkonech, které existují hlavně v odlehlých oblastech).
Hlavním zdrojem výroby elektrické energie je soustava přehrad Inga na dolním toku řeky Congo před Matadi (s využitím kataraktů na této části řeky). Jedná se o dlouhodobý projekt přehradní soustavy „Komplex Inga“, která se v současné době skládá ze dvou hydrocentrál s celkovým výkonem cca 1.800 MW – Inga 1 (na obrázku) se 6 jednotkami a Inga 2 s 8 jednotkami, ovšem ještě nepracují na plný výkon. Další fází projektu je tedy plné dokončení stávajících dvou přehrad/elektráren a vybudování třetí z nich – Inga 3, s výkonem 4.500 MW. Až bude toto dílo dokončeno, další fází tohoto dlouhodobého projektu je výstavba přehrady/elektrárny Grand Inga s plánovaným výkonem 39.000 MW. Tudíž po jeho dokončení by celý komplex „Inga“ vyráběl přes 45.000 MW, což pro srovnání je přibližně dvojnásobek produkce než dává např. přehrada Tři soutěsky v Číně, a což by představovalo asi 20-25% celosvětové produkce elektřiny vyráběné ve vodních elektrárnách. Podle odhadů by tento celý projekt po jeho dokončení mohl vynášet (při dnešních cenách) asi 5 mld. USD ročně.

Většina elektrické energie jde na export, i když celková domácí potřeba není pokryta, v důsledku čehož má přístup k elektrické energie necelá polovina městského obyvatelstva a pouhé 1% obyvatelstva venkovského. Kromě toho je projekt „Komplex Inga“ zahrnut do rámce NEPAD (ekonomického rozvojového programu Africké Unie s podporou G8, Evropské unie, Číny a Japonska), resp. do jeho části týkající regionální integrace elektrických přenosových sítí v střední a jižní Africe, postupného celoafrického propojení těchto sítí i následně propojení se sítěmi evropskými. V tomto směru velice významným byla realizace projektu „Ingo-Shaba“ (nyní Katanga) tj. vybudování linky vysokého napětí z přehrady Inga do Katangy v délce cca 1.700 km, jedné z nejdelších přenosových linek na světě (s přenosovou kapacitou cca 560 MW, uvedeno do provozu v r. 1982).

Další průmyslová odvětví

V zemi existují i některá další průmyslová odvětví (především ve velkých městech), ovšem nemají žádný rozhodující význam resp. velmi malý podíl na tvorbě HDP. Mezi nimi možno jmenovat průmysl potravinářský, textilní, chemický, montážní (vč. loděnic), telekomunikace, významným provozem je např. slévárna v Maluku (provincie Kinshasa). Tato odvětví průmyslu přispívají k tvorbě HDP pouze cca 6%.

V rámci vládního plánu industriálního rozvoje se připravuje resp. začíná realizace vytváření tzv. zvláštních ekonomických zón (Zones économiques spéciales - ZES), z nichž první by měla začít fungovat v r. 2012 poblíž Kinshasy (Commune de N´Sele) se zaměřením na agro-průmyslové činnosti. Další ZES by měla vzniknout v provincii Katanga (rozvoj a modernizace důlního průmyslu) a třetí v provincii Bas-Congo (výroba cementu a stavebních surovin).